Alfons Boutique hotel se nachází v centru Prahy, necelých 500 metrů od Václavského náměstí. Jeho centrální poloha v srdci Prahy Vám zaručuje, že všechny významné pražské zajímavosti jsou v krátké vzdálenosti od hotelu, převážně v dosahu pěší chůze. Samotná budova hotelu a apartmánů byla postavena koncem 19.století v klasicistním stylu s velmi zdobnými fasádními a interiérovými prvky.
Pokoje a apartmány jsou moderně a vkusně zařízené do stylu inspirovaného secesí a art nouveau se všemi nejmodernějšími prvky, které jsou v dnešní době v luxusních hotelových pokojích standardem. Z hlediska komfortu nabízí pokoje opravdové pohodlí i těm nejnáročnějším hostům
Každý host ocení kvalitní spánek na prvotřídních matracích s výběrem typu polštáře, moderní vybavenou koupelnu, romantické osvětlení pokoje, bohatě vybavený mini bar, vlastní kávovar, Smart televizi s připojením na internet či relaxační křesla, ve kterých si může vychutnat šálek čaje nebo kávy.
Vzhledem k charakteru historické budovy a centrálnímu schodišti nedoporučujeme pobyt osobách na invalidním vozíku.
Menší kapacita hotelu nám umožňuje přistupovat ke každému hostovi individuálně. Vysoký standard poskytovaných služeb a flexibilita řešení jakýchkoliv žádostí je pouze přidanou hodnotou.
Tam kde je Legerova ulice, se původně táhla pěší cesta podél původních hradeb Nového Města Pražského. Vedla na sever k brodům přes Vltavu u Štvanice a na jih mířila k dnešní čtvrti – Nuslím. Novoměstské hradby dal postavit Karel IV. v polovině 14. století a měřily přibližně 6 km.
Legerova ulice je dnes široká ulice s rušnou průjezdní komunikací, ale tak tomu v minulosti nebylo. Byl to široký bulvár, kde počátkem 20.století jezdily i tramvaje. Její pojmenování vzniklo v roce 1900 po francouzském univerzitním profesorovi na pařížské Sorbonně, který podporoval myšlenku samostatného české státu, Louis Legerovi.
Budova hotelu byla postavena koncem 19.století ve stylu klasicismu s prvky secese. Velmi zdobná klasicistní fasáda budovy, vstupní dveře a vstupní chodba hotelu odráží svou dobu elegancí, vzdušností i kvalitou, kterou ocení i novodobí stavaři.
Prvky secese jsou dodnes zřetelné například na typickém zábradlí schodiště nebo na vitrážích dvoukřídlých dveří, ve kterých byly původně leptaná skla s motivy obrazů Alfonse Muchy.
Myšlenka hotelu přišla až s další generací. Po hloubkových úpravách byl dnešní Alfons Boutique Hotel otevřen koncem roku 2018. Po velmi náročném období Covidu, kdy si všichni sáhli na existenční hranici je hotel, v čele s majiteli, opět opečováván skvělým teamem lidí s maximálním úsilím o spokojenost hosta. Poselstvím majitelů hotelu je postavit se filosofii hotelových řetězců, která unifikovala standardy a minimalizovala osobní péči o hosta.
Jako butikový hotel je naším cílem zachovat „pohostinství“ ve svém původním významu, tedy tak, aby nevymizela lidskost, individualita, aby se zde hosté nejenom cítit jako doma, ale aby si odnášeli z Prahy i nezapomenutelné zážitky na pobyt ve výjimečném prostředí.
Každý pokoj je jiný, neboť zasadit hotelové pokoje do historické budovy tak, aby nebyla narušena konstrukce a aby památkový ústav
s přestavbou souhlasil, bylo velmi komplikované.
Secesní malíř, grafik a designer Alfons Maria Mucha se narodil 24. července 1860 v moravských Ivančicích. Již od dětství měl rád kreslení a malbu, avšak když si v roce 1878 Mucha podal přihlášku na pražskou Akademii, byl odmítnut „pro nedostatek talentu“. Nicméně kreslířské práce se nevzdal a přivydělával si malováním kulis pro rozličné divadelní společnosti.
Malování kulis se věnoval i ve Vídni, kam se roku 1879 přestěhoval. O jeho talentu se dozvěděl hrabě KarlaKhuen-Belassi, který vyzval Muchu, aby mu jeho zámek v Hrušovanech nad Jevišovkou vyzdobil freskami podle svého umu. Hrabě byl jeho prací tak nadšen, že Muchu poslal na studia na malířské akademii v Mnichově.
V roce 1887 se Mucha přestěhoval do Paříže, kde pokračoval ve studiích na několika dalších akademiích (Julian a Colarossi). Potom, co ho hrabě již přestal podporovat, našel si první „malířské“ zaměstnání, a to v divadelním časopise Le Costume au theatre, pro který kreslil nejrůznější ilustrace a reklamy. Roku 1890 už si založil vlastní ateliér a o rok později se seznámil se slavným Paulem Gauginem, který s Muchou jeden čas dokonce atelier sdílel.
Muchova hvězda začala stoupat od roku 1894, kdy vyhotovil plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt. Ta si s Muchou po pracovní stránce padla do oka a uzavřela s českým umělcem exkluzivní smlouvu na reklamní plakáty k divadelním hrám, návrhy kostýmů a dokonce šperků nebo kulis. Světová výstava v Paříži roku 1900 byla celá ve znamení jeho osobitého „Art nouveau“. Jeho všestranný talent obsáhl i další umělecké obory od sochařství přes fotografii až po divadlo.
Mezi lety 1906 a 1910 pobýval Mucha za oceánem, ve Spojených státech. Tam vyučoval malířské umění a vytvořil řadu portrétů, kterým dominivaly hlavně dámy z vyšších kruhů. Roku 1921 měl Mucha velkou retrospektivní výstavu v brooklynském muzeu umění.
Mucha se vrátil do Československa v roce 1910 a zasvětil zbytek svého života tvorbě epické série 20 obrazů zobrazujících historii Slovanů, Slovanská epopej. O vytvoření těchto velkoformátových obrazů z mytologie a dějin slovanského lidu snil Mucha celý život. Svůj sen si splnil, když dílo vytvářel na zámku Zbiroh. Jedná se o dvacet rozměrných maleb, které na deseti z nich zobrazují české legendy a ranou historii; deset dalších pláten je pak věnováno všeslovanským námětům. Celé dílo daroval 1. září 1928 městu Praze. Dnes je Slovanská epopej k vidění na zámku Moravský Krumlov.
Poté co roku 1918 vzniklo samostatné Československo, zapojil se Mucha ochotně do budování nové vlasti. Z jeho ruky vyšly návrhy na nové známky, podoba nových policejních uniforem i bankovek mladého státu.
Konec Muchova života poznamenalo smutné období okupace Československa nacistickým Německem roku 1939. Nacistům bylo dílo Alfonse Muchy trnem v oku, jelikož Slovany považovali za podřadný národ. Mucha byl jedním z prvních umělců, kterého zatklo a vyslýchalo gestapo. Mucha zemřel na plicní infekci 14. července 1939 v Praze. Byl pohřben na vyšehradském Slavíně, necelý kilometr od našeho hotelu. Vyšehradské hradby, které obklopují slavný hřbitov na Slavíně je i krásné místo pro poznávání Prahy s nezapomenutelným výhledem na řeku Vltavu a Pražský hrad.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/osobnost/alfons-mucha
Čeština
English
Deutsch
Русский
